Taneční kurzy

O Flamencu
Historie Flamenca

Historicky se ve Španělsku a tedy i ve španělském tanci vystřídalo mnoho vlivů různých zemí způsobených zejména válkami o území této strategicky významně položené země. Největší a dodnes nejzřetelnější z nich je vliv Maurů, kteří v 8. – 10. století ovládali většinu Španělska a na jihu, v Andalusii, ve své poslední pevnosti Granadě se udrželi až do roku 1614, tedy téměř 800 let. Maurské Španělsko bylo součástí islámského světa, místem, kde se setkávala kultura Východu a Západu a to je hlavní příčinou odlišnosti a zvláštního rázu španělských tanců, zejména Flamenca, oproti tancům ostatních evropských zemí.

O Flamencu jako o specifickém stylu se začíná mluvit od 19. století. Nejdříve vznikla jako směsice východu a západu hudba tohoto jména a o něco později ji první tanečníci začali spontánně doplňovat gesty a dupanými variacemi.

„Traduje se, že jedna z nejslavnějších španělských zpěvaček 19. století, Majorana, začala podtrhovat text svých písní pohyby ramen a přidala i taneční kroky a v tomto duchu vytvořila svou nejslavnější píseň „Solea“ a pode jejího vzoru vznikaly tance, v kterých podle momentální nálady a jako reakci na tleskání a dupání publika „vynalézal“ tanečník spontánně rytmické kroky.“
( Urbanová E.: Flamenco str.10)

Ač na Flamenco neexistovaly žádné školy, rozvíjelo se toto taneční umění ve velmi rychlém tempu. Tanečníci a zpěváci, v té době veskrze lidoví, se scházeli v hudebních kavárnách „Cafés cantantés“ na vyvýšených pódiích zvaných „tablado“ a soutěžili spolu ve složitosti a dokonalosti provedení jednotlivých tanců. A tak se stalo, že koncem 19. století již existovala řada Flamencových tanců mužských (Farruca), ženských (Soleares) i párových (Bulerias). Tanečníci Flamenca byli již v té době po celém Španělsku velmi oblíbení a uznávaní. Zájem o tyto tance pak nadále rostl až do dnešních rozměrů.

Jedna z věcí, která Flamenco hodně ovlivnila a která také neoddělitelně patří k andaluské kultuře je korida. Je to divácky velmi oblíbená show, která se již od pradávna koná v arénách celého Španělska. Muži a výjimečně i ženy, kteří jsou v tomto životně nebezpečnému „sportu“ zaangažováni vždy dosahovali velkého společenského uznání a měli veliký vliv. Není tedy divu, že se pohyby, které toreador v aréně provádí, odrazily i ve flamencovém tanci. Často jsou mužská sóla silně inspirována pohyby toreadora a při mnoha párových tancích představuje muž toreadora a žena metaforicky buď muletu či býka samotného.

Flamencové tance se neustále vyvíjejí. Ještě před třiceti lety bylo brilantní rytmické zapateado výsadou mužů, zatímco ženy působily na publikum vláčnými pohyby paží a těla. Po letech se však i ženy začali věnovat tancům, které byly dříve jen doménou mužů. Přesnost, rychlost a virtuosita, se kterou dnes ženy tančí zapateado je obdivuhodná.

O původu slova samého se vědci přou již léta. Jedna z teorií uvádí, že pochází od slova „flamingo“, tj. plameňák a je metaforou pro typický postoj tanečníka v andaluském kroji. Další teorie spojuje původ tohoto slova s posměšným výrazem pro Vlámy, který do španělska přišli, „flamenco“, tj. náfuka.Dnes je všeobecně přijímána teorie hudebního vědce profesora Manuela Garcíi Matose, který dokazuje, že slovo „flamenco“ odvozené od „flamencia“, tj. nádherný se ve španělštině objevuje až v 19. století, kdy jej pro sebe začali užívat místní cikáni. A protože byli vynikajícími hudebníky a tanečníky, přeneslo se toto označení na celý hudební a taneční styl.

Takto tedy vypadaly aspekty historického vývoje jedinečného tanečního umění zvaného Flamenco.

Dnešní podoba Flamenca

V této kapitole bych rád shrnul současnou podobu flamencového tance, který dnes zastává jedinečné místo ve světové kulturní tvorbě a to jak po hudební tak po taneční stránce.

Španělsko jako země disponuje v současnosti několika stovkami folklórních tanců. Každý z nich se váže k jiné oblasti a navzájem se často ovlivňují. Dá se říci, že každý region či téměř každá vesnice má své specifické taneční kroky a hudbu. Jen jediný z nich se však stal symbolem pro kulturu této země v pravém smyslu slova a tím je právě Flamenco. V novodobé historii již nejde jen o součást lidové tvořivosti, nýbrž o velmi žádaný vývozní artikl, který velmi silně podporuje cestovatelský zájem o tuto zemi.

Flamenco a jeho identita vychází ze spojení s arabským světem. Pokud si vezmeme tance celého Španělska, tak směrem od severu (tance podobné francouzským) k jihu se čím dál více používají při tanci ruce a hudba se stává náročnější a podobnější arabské. Až konečně v Andalusii se tyto dva světy, arabský a evropský, prolnou do jednoho jedinečného tanečního a hudebního stylu zvaného Flamenco.

Flamenco tedy není jen jediným tancem, nýbrž skupinou tanců, které právě v oblasti Andalusie vznikly a jsou dodnes hrdou tradicí. Díky této vysoké image místních tanců se domácí učí Flamencu již od ranného věku, kdy poslouchají hudbu, s rodiči tvoří první taneční kroky a vazby, až se z nich nakonec stanou tanečníci tělem i duší a jsou v budoucnu přínosem této krásné kultury, pro kterou celý svět tato místa navštěvuje.

Rozdíl mezi Flamencem minulých let a tím současným je v jeho stylizaci. Tak jak se ubírají celosvětové trendy, tak se samozřejmě vyvíjí i tento taneční styl. Dnešní Flamenco je ozdobou mnoha světových divadelních představení, pouličních vystoupení, tanečních škol atd. Není tedy divu, že se i tento žánr vyvíjí a přizpůsobuje podmínkám, ve kterých je provozován.

Tyto trendy jsou nejvíce viditelné na odlišném oblečení tanečníků. Zatímco v minulosti byli mužští tanečníci oděni v kalhotách se zvýšeným pasem a v košilích nabíranými rukávy, dnes je vidíme nejčastěji v různých typech obleků, vest a košil, nejčastěji s ledabyle uvázaným pestrým šátkem kolem krku. Tanečnice Flamenca byly oblečeny v minulosti do dlouhých šatů s mnoha volány, zatímco dnes je jejich móda odvážnější a odhalenější. Samozřejmě zůstávají dlouhé sukně, které jsou typické, ale vrchní díl oděvu je v dnešní době velmi variabilní. Navíc se vyskytují v ženském šatníku i mužské oděvy – kalhoty s vysokým pasem atd. Díky této emancipaci v oblasti tance se může divák kochat velmi rozlišnými kostýmovými změnami, které dodávají Flamencu na zajímavosti a publicitě.

Jednou z dalších věcí, která v novodobém Flamencu oslňuje cestovatele celého světa, je užívání různých „pomůcek“ během tance. Dnes existují tance s vějířem či s mantonem, které jsou typické pro ženy, dále pak tance s holí, kterou používají především muži pro vylepšení svých dupaných sól a nakonec tance s kastaněty, které jsou vlastní jak ženám tak mužům. Mnoho dalších možností pak skrývá jevištní úprava Flamenca ve spojitosti se scénickým tancem.

Takto tedy vypadá dnešní podoba Flamenca, která stále více uchvacuje návštěvníky Andalusie a celého Španělska.